Burka & Burka

Islám je právem kritizován, protože Korán nařizuje mužům bít neposlušné ženy. Aláh nařizuje mužům bít své ženy, pokud pokračují ve vzpurném chování vůči svým mužům. Následkem toho se tento aspekt islámu stal předmětem odsuzování, neboť mužům umožňuje fyzicky napadnout svojí ženu.
Obhájci islámu jako Badawi se snaží před nemuslimskou veřejností o politicky korektní reinterpretaci. Stejně jako právníci Bílého domu se Badawi snaží o vylepšení obrazu islámu spíše než o odhalení pravdy. Konec konců, nechtějí, aby byl islám vnímán jako náboženství ponižující ženy, obzvláště ne na západě. To by mohlo zastrašit potenciální konvertity. Důsledkem toho bylo muslimskými obhájci podniknuto mnoho pokusů o oslabení postoje Koránu, nebo o jeho zobrazení v odlišném světle.
V tomto vyvrácení prozkoumám Badawiho apologetiku a srovnám ji s množstvím hadísů a dalších islámských textů. Rád bych osvětlil skutečný postoj islámu k bití žen. Je, jak uvidíme, poněkud tvrdší než jsou Badawi a další muslimové ochotni veřejně přiznat. Neobviňuji je proto, že se za to stydí; legalizace bití žen je pro společnost pohromou.

Celý článek zde.

Z vedlejšího bytu často slýcháte křik, rány a nářek. Sousedku potkáváte uplakanou, modřiny skrývá pod dlouhými rukávy a podezřele často tvrdí, že "spadla ze schodů". Pokud si konečně připustí, že je obětí domácího násilí, má od letoška možnost nechat manžela na deset dní vykázat ze společného bytu. Během té doby má pak šanci začít řešit svou situaci, ať už tím, že si najde jiné bydlení, zažádá o rozvod nebo se v nouzi nejvyšší přestěhuje do azylového domu.

Deset dní - a co potom?

Logicky jsou i těmi, které nový zákon nejvíce využívají. Bohužel však zdaleka ne všechny týrané ženy najdou odvahu aktivně se vzepřít. Mnohdy potřebují postrčit v rozhodnutí, někdy je pomoc možná dokonce jenom proti jejich vůli. Jenže "montovat" se do cizího života je nepříjemné, lidi se často bojí, že nakonec budou za toho "špatného" oni sami.

Bezmocní senioři

Dětské oběti jsou skryté

I muži mohou být ohroženi

Násilí na ženách představuje celosvětový problém, přesto se s ním mezinárodní společenství začalo zabývat relativně pozdě. Bití, znásilnění v rámci manželství, násilí vůči dívkám, tradiční ženská obřízka či delikty ze cti jsou pouze některé příklady násilných činů, které postihují ženy. V dnešní době lze již konstatovat, že násilí na ženách v rámci rodiny je mezinárodním právem zakázáno.

Rovnost mužů a žen zaručuje Mezinárodní pakt o hospodářských, sociální a kulturních právech. Upravuje právo na život, a tím zakazuje v některých asijských státech stále rozšířenou praxi potratů embryí ženského pohlaví, jež často vedou až k smrti žen či v Indii uplatňovanou praxi upalování vdov. Zakázány také jsou nucené sterilizace stejně tak jako ženská obřízka dívek a žen.

Na potírání diskriminace žen se zaměřuje Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen, přijatá v prosinci 1979 a ratifikovaná 185 státy. Obsahem Úmluvy je pak téměř výlučně potírání diskriminace žen, ani slovem se nezmiňuje o nutnosti zabránit násilí na ženách. Tento vážný nedostatek je odůvodňován tím, že v 70. a na počátku 80. let ještě nebylo násilí páchané na ženách vnímáno OSN jako otázka lidských práv.

Teprve koncem roku 1993 schválilo Valné shromáždění OSN Prohlášení o potírání násilí na ženách, první dokument, který se zabývá výlučně touto problematikou. Generální shromáždění pak apeluje na státy, aby odsuzovaly násilí na ženách a přijaly odpovídající opatření k zabránění takovému násilí. Ačkoliv toto Prohlášení není právně závazné, má nepopiratelný morální a politický význam.

Zdroj zde ( citace z práce ).

Zdroj

Domácí násilí se týká jen sociálně slabších vrstev.

zdroj

Chci hovořit o ženách a jejich právech. Jsem přesvědčená ,že ženy a děti - podobně jako muži - mají plné právo na ochranu před tělesným ubližováním, a toto právo by mělo být samozřejmé, jenže zřídka se uznává a sociální instituce ho neuplatňují spolehlivě a efektivně. Ženy však čím dál víc trvají na tomto právu a hovoří o sexuálním obtěžování, znásilňování a bití, přičemž požadují, aby muži, kteří toto právo porušují, snášeli důsledky.

Neměly by toto právo mít všichni lidé?

Dokonce i ženy?

Dokonce i doma?

Na celém světě se děje hrozné bezpráví, protože v soukromí mnozí manželé bitím nutí svoji ženu, aby se podrobila. Teprve nedávno to bylo v mnoha zemích oficiálně označeno jako trestný čin. Jedna zpráva z Indie uvádí, že nejméně 45 procent Indek zažívá od svých manželů políčkování, kopání nebo bití. Týrání představuje v globálním měřítku závažné ohrožení zdraví žen. Federální vyšetřovací úřad uveřejnil, že ve Spojených státech jsou ženy ve věku 15 až 44 let častěji zraněny při domácím násilí než při dopravních nehodách, přepadení a znásilnění dohromady. Domácí násilí tedy není pouhá občasná hádka, která vyústí v pár vzájemných políčků, ale je to velmi závažný problém. Mnoho žen žije ve strachu, že budou doma zraněny nebo zabity. Celostátní průzkum, jenž se konal v Kanadě, ukázal, že třetina žen, které zažívají domácí násilí, se ocitla v situaci, kdy jim šlo o život. Dva výzkumní pracovníci ve Spojených státech dospěli k tomuto závěru: "Nejnebezpečnějším místem pro ženy je domov, protože je často místem krutého zacházení a týrání."

Proč však v tak nebezpečných vztazích tolik žen zůstává? Mnozí lidé si říkají: "Proč tyto ženy nevyhledají pomoc? Proč od partnera neodejdou?" Důvodem je mnohdy právě strach. Je pokládán za charakteristický rys domácího násilí. Pro despotické muže je typické, že svou ženu ovládá násilím a umlčuje ji pod pohrůžkou zabití. A rovněž se stává, že když se některá týraná manželka odhodlá vyhledat pomoc, ne vždy ji najde. Všeobecně panuje sklon násilí páchané manželem bagatelizovat, přehlížet nebo omlouvat. Tento postoj mívají i lidé, který se jiné formy násilí oškliví. Navíc mimo domov takový manžel může působit jako šarmantní člověk. Přátelé manželce většinou nevěří, že ji muž bije. Mnohé týrané manželky, kterým to nikdo nevěří a které se nemají kam obrátit, mívají často pocit, že jim nezbývá nic jiného než trvale žít ve strachu.

Stává se, že když týraná žena od svého manžela odejde, prožívá někdy jinou formu útlaku - manžel ji totiž sleduje na každém kroku. Z nedávné studie, která byla provedena v Severní Americe a do které bylo zahrnuto více než tisíc žen ze státu Louisiana, vyplynulo, že v takové situaci bylo 15 procent z nich. Jen si to představte! Kamkoli přijdete, vždy se tam objeví člověk, který vás ohrožoval. Telefonuje vám, sleduje vás, pozoruje vás a čeká na vás. Možná dokonce zabije vašeho domácího mazlíčka. Je to doslova tažení hrůzy.

I když tento druh strachu možná neprožíváte, nabízí se otázka, do jaké míry se strach promítá do vašeho běžného života.

Zdroj zde.

Rozlišujeme tzv. prostituci se souhlasem a nucenou prostituci, kterou jsou nuceny vykonávat obchodované ženy.

Zdroj zde.

Obchod s "bílým masem" je jedna z nejlukrativnějších ilegálních aktivit. Ve světovém měřítku je obětí pašování pro sexuální otroctví statisíce osob ročně, což znamená tučné zisky jak pro mafii, tak často i pro rodiny mladých dívek, které v prodání jednoho člena do otroctví vidí jedinou možnost, jak zajistit přežití rodiny. Zdrojovými oblastmi pro západoevropské a americké podniky jsou chudé státy Asie a postkomunistických zemí, oblíbeným a tradičním místem je také Latinská Amerika a Afrika. Před třinácti lety se díky pádu železné opony otevřela nová "tržiště pro obchod se ženami. Celkově se předpokládá, že do zemí EU je ročně přepravováno až 120 000 žen a dětí ze zemí střední a východní Evropy.

Česká republika

CO JE OBCHOD S LIDMI?

České trestní právo definuje obchod s lidmi následovně:Obchodování s lidmi § 232 a TZ

2. Stejně bude potrestán, kdo jiného za použití násilí, pohrůžky násilí nebo lstí anebo zneužitím jeho omylu, tísně nebo závislosti, přiměje, zjedná, najme, zláká, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá, aby ho bylo využito

Zdroj zde.

Vraždění i velmi mladých žen, které se nepodrobí tradicím, je ve světě rozšířená praxe. Jde o extrémní činy, které odrážejí strach ze změny, ať už pochází z kterékoli strany. Bývají to totiž ženy, které do hloubky ohrožují přetrvávání hierarchické strnulosti a náboženské nesnášenlivosti, napsal italský deník Corriere della Sera.

Nějaký čas poté se starší dcera zamilovala do mladíka, kterého vídala vcházet do protějšího domu. Jednou k ní přistoupil a nabídl jí sňatek. Dívka mu uvěřila. Jakmile ale otěhotněla, mladík zmizel. Rodina se znovu sešla a rozhodla o rozsudku smrti. Tentokrát úkol připadl na švagra.

Zdroj zde.

"...říkal, že ta špatná jsem já a tak musí dokonat, co si předsevzal...říkal, že mně zabije..."

"...když se mnou byl nespokojený např., když jsem neplnila manželské povinnosti přesně podle jeho přání, tloukl mi hlavou o zeď - říkal tomu hlavičkování..."

"...někdy mi dělal celou noc výslechy, po kterých vždy následovaly tresty např. mne druhou noc přivázal v mrazu na balkon k zábradlí, nemohla jsem se pohnout, byla mi strašná zima.... odvázal mne třeba až po čtyřech hodinách až, když získal pocit, že mne potrestal dostatečně..."

"...jednou se rozzuřil, že prý mám psa radši než jeho, pak ho ukopal k smrti a řekl, že tak jednou skončím taky..."

"...prohlašoval, že jsem stejně jen děvka a pak mě popálil cigaretou po celém těle - prý aby ty ostatní přešla chuť...."

"...nejhorší bylo, když přicházel domů z hospody opilý, někdy mě znásilnil, jindy jenom zbil..."

"...říkal, že když půjdu na policii, zabije nejen mě, ale i mé děti..."

"...nechtěl, abych navštěvovala své přítelkyně, tak mě v bytě zamykal..."

"...když byly ráno modřiny moc viditelné, zakazoval mi jít do práce..."

"...mlátil mi hlavou o zeď a prohlašoval, že to není nic proti tomu, co mi udělají ti, které najme když ho udám..."

"...vysmíval se mi, že jediná možnost jak se ho můžu zbavit je, když spáchám sebevraždu..."

"...když mě bil, nesměla jsem brečet, protože pak tvrdil, že jsem hysterka a lil na mě ledovou vodu..."

"...můj syn mi řekl, že jsem se ještě pro děti dostatečně neobětovala, když ještě žiju, řekl, že bych měla uvolnit místo mladším ...potom mne surově zbil..."

"...ukazoval mi pistoli a říkal, že si to pořídil na mě... někdy jsme hráli ruskou ruletu...namířil mi na spánek a stiskl spoušť...hrozně se smál, když jsem začala brečet...řekl, že tuto hru budeme hrát vždycky, když něco provedu, a že příště už tam může být ostrý náboj..."

"...když už jsem zůstala ležet bez hnutí na podlaze, naplival mi do obličeje..."

"...časem jsem s úlevou přivítala, když se to omezilo jen na pár facek..."

"...musela jsem si kleknout na zem, sepnout ruce a bez hlesu a hnutí vydržet to, jak do mě kopal... když jsem vykřikla, řekl, že nic nevydržím, že mne musí naučit, jak se má správná ženská chovat a začal do mne kopat ještě víc..."

"...nedával mi vůbec žádné peníze, ani na jídlo pro děti, inkaso...přitom jsem mu musela vařit, prát, uklízet.... čtyři lidé jsme tak žily ze 2000,- Kč na měsíc, které jsem dostávala jako mateřskou...a někdy se stalo, že i tyto peníze mi vzal a utratil za automaty..."

"...řekl, že mne dostane do blázince... po čase jsem byla jeho týráním už tak vyčerpaná, že jsem se raději sama nechala hospitalizovat na psychiatrickém oddělení a nechtěla jsem, aby mne propustily ani, když moje léčba skončila, věděla jsem totiž, že za zdmi blázince jsem v relativním bezpečí..."

"...každý den jsem mu musela předkládat soupis toho, co jsem za den udělala, když se mu nezdál dostatečný, zbil mne..."

"...jednoho dne se vrátil domů zase opilý, křičel na mne, že jsem coura, že jsem k ničemu, nic neumím a jenom překážím... pak vzal dlouhý nůž, ten, kterým se porcuje maso a bodl mne do ruky, všude kolem byla krev... moc jsem křičela, to ho však ještě více rozlítilo...chytil mne za pas, hlavu mi strčil do dřezu, pustil vodu a potom mne ze zadu znásilnil..."

"...bil mne každý den... jako příčina mu posloužilo třeba i to, že talíře, nebyly v kredenci srovnány podle barvy..."

"... snažila jsem se... každý den jsem mu vařila teplou večeři, ačkoli mi nedával peníze ani na jídlo pro děti, ale vždy když měl špatnou náladu, vhodil mi ještě vřelé jídlo do tváře se slovy, že takové žrádlo je vhodné leda pro prasata, tak ať si je sežeru... a potom mne zbil...někdy jsem skončila v bezvědomí..."

"...říkal, že ta špatná jsem já a tak musí dokonat, co si předsevzal...říkal, že mně zabije..."

"...když jsem jednou přišla o hodinu později, zkopal mě, až byla všude krev... děti všechno viděly..."

Zdroj zde.

Ačkoliv Rada bezpečnosti OSN již dávno uznala, že "převážnou většinu osob nepříznivě zasažených ozbrojenými konflikty tvoří civilisté, zvláště ženy a děti, a to i jako uprchlíci a vnitřně přesídlené osoby", stále převládá přesvědčení, že ženy v konfliktech hrají pouze přidruženou nebo okrajovou roli.

V posledním desetiletí došlo v odstraňování násilí na ženách k významnému pokroku, když:

Vážné problémy však přetrvávají:

Zdroj zde.

Zhruba 135 miliónů dívek a žen na světě podstoupilo obřízku a 2 miliónům dívek za rok obřízka hrozí - zhruba 6000 žen a dívek za den. Obřízka je hojně praktikována v Africe a je běžná v některých státech Blízkého Východu. Vyskytuje se také mezi imigranty na území Asie a Oceánie, Severní a Jižní Ameriky a v Evropě.FGM byla zaznamenána ve více než 28 afrických zemích. Neexistují přesné údaje prokazující v jaké míře se FGM vyskytuje v Asii. Obřízka byla zaznamenána mezi muslimskou populací v Indonésii, na Srí Lance i Malajsii. V Indii praktikuje klitoridektomii nevelká muslimská sekta - Daudi Bohra..... .......... Fotogalerie zde.

***

Na BV je FGM vykonávaná v Egyptě, Ománu, Jemenu a Spojených arabských Emirátech.

Výskyt FGM byl zaznamenán mezi určitými domorodými kmeny ve Střední a Jižní Americe, ale k dispozici je velmi málo informací.

Ve vyspělých průmyslových zemích se obřízka vyskytuje mezi imigranty, kteří pocházejících ze zemí, kde se běžně praktikuje. Byla zaznamenána v Austrálii, Kanadě, Dánsku, Itálii, Francii, Holandsku, Švédsku, Velké Británii a v USA. Dívky nebo děti ženského pohlaví, které žijí ve vyspělých průmyslových zemích, jsou někdy ilegálně operovány doktory pocházejících z jejich komunity, kteří mají v zemi trvalý pobyt. Častější je situace, kdy je tradiční odborník přivezen do země dívky, anebo je dívka k výkonu obřízky poslána do zahraničí. Nejsou k dispozici žádná čísla vykazující, jak častá je obřízka ve vyspělých průmyslových zemích.

Zdroj zde.

V Kamerunu se rozběhla celonárodní kampaň odrazující od rozšířeného zvyku "žehlení prsou" dospívajících dívek. V této středoafrické zemi je to tradiční způsob prevence proti brzkému pohlavnímu životu mladých dívek.

Podle statistik podstupuje tento velmi bolestivý zákrok 26 % kamerunských dívek. Jejich matky věří, že pokud zabrání růstu dívčích vnad u svých dcer, ty se nestanou objektem sexuálního zájmu starších chlapců a mužů a oddálí se tak u nich ztráta panenství.

Zdroj zde.

Ve dvou třetinách případů sexuálního násilí v Maďarsku zná oběť útočníka, protože je jím rodinný příslušník nebo známý. Přesto je jen málo pachatelů za svůj zločin souzeno. Předsudky veřejnosti, lhostejnost vlády a nedostatky v justici znemožňují ženám domoci se spravedlnosti. V dnes zveřejněné zprávě to uvádí Amnesty International (AI).

U soudu ženy v přítomnosti útočníků opakovaně prožívají hrůzu sexuálních útoků, když prokazují svou nevinu. Běžně čelí názorům, že vynucený sex je v manželství přípustný nebo že muže ke znásilnění provokují. Že by se z těchto důvodů zdráhala znásilnění oznámit, uvedla při rozhovoru s pracovníky AI dokonce jedna maďarská soudkyně.

Velké množství případů se však před soud ani nedostane. Oběti buď případ vůbec neohlásí, protože se obávají ponižujícího vyšetřování nebo jej odloží policie, která neprovede dostatečné šetření a obvinění označí za "falešné". Poškozené ženy nebo svědci proto pod tlakem stahují své výpovědi.

"Znásilnění v manželství je zločin. Odsouzení a výsměch společnosti ani nedůvěra v justici a zdravotnictví nesmějí být důvodem, proč oběti nedosáhnou spravedlnosti," uvedla Nicola Duckworthová, ředitelka programu AI pro Evropu a střední Asii.

Problém znásilnění mezi partnery maďarská společnost prakticky nediskutuje. Podle výzkumu veřejného mínění z roku 2006 nevědělo, že znásilnění v manželství je trestný čin, 62 procent respondentů.

AI vyzývá vládu Maďarska, aby provedla změny v zákonech, které obětem znásilnění zajistí spravedlnost. Je nezbytné, aby stát poskytl obětem násilí odpovídající péči, a především, aby se maďarská společnost zbavila svých předsudků.

Zdroj zde.