Motto: Každý den jsem mu musela předkládat soupis toho, co jsem za den udělala, když se mu nezdál dostatečný, zbil mne...

Domácí násilí v Česku

6. července 2007 v 0:10 | Fatimé |  Ženy
"...říkal, že ta špatná jsem já a tak musí dokonat, co si předsevzal...říkal, že mně zabije..."
"...když se mnou byl nespokojený např., když jsem neplnila manželské povinnosti přesně podle jeho přání, tloukl mi hlavou o zeď - říkal tomu hlavičkování..."
"...někdy mi dělal celou noc výslechy, po kterých vždy následovaly tresty např. mne druhou noc přivázal v mrazu na balkon k zábradlí, nemohla jsem se pohnout, byla mi strašná zima.... odvázal mne třeba až po čtyřech hodinách až, když získal pocit, že mne potrestal dostatečně..."
"...jednou se rozzuřil, že prý mám psa radši než jeho, pak ho ukopal k smrti a řekl, že tak jednou skončím taky..."
"...prohlašoval, že jsem stejně jen děvka a pak mě popálil cigaretou po celém těle - prý aby ty ostatní přešla chuť...."
"...nejhorší bylo, když přicházel domů z hospody opilý, někdy mě znásilnil, jindy jenom zbil..."
"...říkal, že když půjdu na policii, zabije nejen mě, ale i mé děti..."
"...nechtěl, abych navštěvovala své přítelkyně, tak mě v bytě zamykal..."
"...když byly ráno modřiny moc viditelné, zakazoval mi jít do práce..."
"...mlátil mi hlavou o zeď a prohlašoval, že to není nic proti tomu, co mi udělají ti, které najme když ho udám..."
"...vysmíval se mi, že jediná možnost jak se ho můžu zbavit je, když spáchám sebevraždu..."
"...když mě bil, nesměla jsem brečet, protože pak tvrdil, že jsem hysterka a lil na mě ledovou vodu..."
"...můj syn mi řekl, že jsem se ještě pro děti dostatečně neobětovala, když ještě žiju, řekl, že bych měla uvolnit místo mladším ...potom mne surově zbil..."
"...ukazoval mi pistoli a říkal, že si to pořídil na mě... někdy jsme hráli ruskou ruletu...namířil mi na spánek a stiskl spoušť...hrozně se smál, když jsem začala brečet...řekl, že tuto hru budeme hrát vždycky, když něco provedu, a že příště už tam může být ostrý náboj..."
"...když už jsem zůstala ležet bez hnutí na podlaze, naplival mi do obličeje..."
"...časem jsem s úlevou přivítala, když se to omezilo jen na pár facek..."
"...musela jsem si kleknout na zem, sepnout ruce a bez hlesu a hnutí vydržet to, jak do mě kopal... když jsem vykřikla, řekl, že nic nevydržím, že mne musí naučit, jak se má správná ženská chovat a začal do mne kopat ještě víc..."
"...nedával mi vůbec žádné peníze, ani na jídlo pro děti, inkaso...přitom jsem mu musela vařit, prát, uklízet.... čtyři lidé jsme tak žily ze 2000,- Kč na měsíc, které jsem dostávala jako mateřskou...a někdy se stalo, že i tyto peníze mi vzal a utratil za automaty..."
"...řekl, že mne dostane do blázince... po čase jsem byla jeho týráním už tak vyčerpaná, že jsem se raději sama nechala hospitalizovat na psychiatrickém oddělení a nechtěla jsem, aby mne propustily ani, když moje léčba skončila, věděla jsem totiž, že za zdmi blázince jsem v relativním bezpečí..."
"...každý den jsem mu musela předkládat soupis toho, co jsem za den udělala, když se mu nezdál dostatečný, zbil mne..."
"...jednoho dne se vrátil domů zase opilý, křičel na mne, že jsem coura, že jsem k ničemu, nic neumím a jenom překážím... pak vzal dlouhý nůž, ten, kterým se porcuje maso a bodl mne do ruky, všude kolem byla krev... moc jsem křičela, to ho však ještě více rozlítilo...chytil mne za pas, hlavu mi strčil do dřezu, pustil vodu a potom mne ze zadu znásilnil..."
"...bil mne každý den... jako příčina mu posloužilo třeba i to, že talíře, nebyly v kredenci srovnány podle barvy..."
"... snažila jsem se... každý den jsem mu vařila teplou večeři, ačkoli mi nedával peníze ani na jídlo pro děti, ale vždy když měl špatnou náladu, vhodil mi ještě vřelé jídlo do tváře se slovy, že takové žrádlo je vhodné leda pro prasata, tak ať si je sežeru... a potom mne zbil...někdy jsem skončila v bezvědomí..."
"...říkal, že ta špatná jsem já a tak musí dokonat, co si předsevzal...říkal, že mně zabije..."
"...když jsem jednou přišla o hodinu později, zkopal mě, až byla všude krev... děti všechno viděly..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuzana Liu Zuzana Liu | E-mail | 12. července 2007 v 11:37 | Reagovat

Mě např. jednou ,když byl opilý praštil zezadu pěstí do zad.Spadla jsem a nemohla jsem dýchat a nemohla jsem pohnout nohama.Odtáhl mě za nohy do koupelny,zavřel a šel v klidu spát.Asi po půl hodině se mi podařilo vstát,v zádech mě pořád bolelo,na rentgenu zjistili nalomené žebro...Dávno jsem se s ním rozešla a bylo to jako v hororu...Trauma mám na zbytek života,nedokážu již žít s mužem...

2 Lentilka žužu Lentilka žužu | 12. července 2007 v 12:57 | Reagovat

Mě zase jednou bil pěstí do obličeje a o moje brýle si roztrhl kůži na kloubech. Když zjistil, že to není moje krev, ale jeho, co na ruce má, začal mě nutit tu krev z jeho ruky lízat a řval na mě abych se podívala, co jsem udělala!

Nelízala jsem a tak mě chytil za vlasy a mlátil mi hlavou o zem, a přitom mě pěstí ještě bil. Předstírala jsem bezvědomí, ještě i potom pokračoval, nakonec do mě asi třikrát kopl nohou a když jsem se nehýbala, plivl na mě a řekl, svině, nic nevydržíš!

Žiji od té doby se svými dvěmi dětmi u rodičů a soudíme se o děti, které zvrací pokaždé už den před tím, kdy s ním musí jít, aby nám je soud neodebral. Muže už nechci nikdy ani vidět, zvedá se mi žaludek, jen pomyslím na jakýkoli sex.

3 Janina Janina | 26. ledna 2011 v 11:19 | Reagovat

Ksindl!

4 Michalka Michalka | Web | 2. listopadu 2012 v 3:39 | Reagovat

Bůh nemůže změnit minulost; dějepisci mohou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama