Motto: Každý den jsem mu musela předkládat soupis toho, co jsem za den udělala, když se mu nezdál dostatečný, zbil mne...

Týrá vás? 2.část

11. července 2007 v 17:47 | Fatimé |  Manželství
Bezmocní senioři

O dvaadevadesátiletou paní Melanii "pečoval" syn. Jeho péče o matku spočívala v tom, že paní Melanii přestěhoval do chlívku, kde žila na slamníku. Byla v něm zamčena. Syn ji navštěvoval jednou denně. Do chlívku jí nosil vodu a jídlo, které jí dával do misky na podlahu. Pomoc zavolali sousedé - paní Melanie byla nalezena podchlazená, zmatená a vyhladovělá. Ležela na slámě vytrhané ze slamníku. Ošetřující lékař nařídil převoz do nemocničního zařízení. Proti synovi bylo zahájeno trestní stíhání.

Častou skupinou, která se stává obětí týrání, jsou staří lidé. Zkušenost s týráním, zanedbáváním péče či omezováním osobní svobody má více než 20 % lidí starších 60 let. To je však podle slov Jana Lormana, ředitele organizace Život 90, jen pověstná špička ledovce. Přestože Život 90 provozuje telefonickou linku pomoci seniorům, podle Lormanovy zkušenosti zůstává 85 % případů týrání seniorů skryto. "Staří lidé nevěří, že společnost zasáhne," vysvětluje Lorman. "Častým důvodem, proč senioři mlčí, je také prostý fakt, že se za chování svých vnuků či dětí zkrátka stydí."

U seniorů je menší pravděpodobnost, že si o pomoc řeknou sami, o to je důležitější, aby přišla zvenčí. Podle Jana Lormana z organizace Život 90, která se problematikou násilí na seniorech zabývá, jsou nejčastějšími útočníky rodinní příslušníci. Staří lidé často přejímají názor svých trýznitelů, že už nejsou k ničemu a že překážejí. "Dochází k psychickému útlaku, urážkám a ponižování," tvrdí Lorman.

Co dělat v případě, že se ve vašem okolí někdo jeví jako týraný? Podle Lormana záleží na konkrétním případu. "Pokud se jedná o ohrožení života či zdraví, je naší povinností tuto hrozbu odvrátit," říká. "Kdybychom se tím sami vystavili nebezpečí, je nutné zavolat policii či zapojit další lidi z okolí," dodává. Máte-li podezření na týrání, vydírání či zanedbání péče, oznamte své poznatky policii - nikdy je nenechávejte bez povšimnutí.

"Je těžké a často i riskantní mluvit s obětí v přítomnosti trýznitelů a nevzbudit jejich ostražitost. Existuje-li šance, že můžete se seniorem hovořit o samotě, je důležité, abyste ho trpělivě vyslechli. Dokažte mu, že vám může věřit, a mějte přitom na paměti, že nechtěný zásah do situace či nepřiměřená aktivita může jen uškodit," doporučuje Jan Lorman.

"Proto je v těchto případech vždy lepší zásah profesionála, který má potřebné zkušenosti," dodává. "Ale ani zkušený profesionál nesmí zasáhnout bez souhlasu oběti: podle zkušeností krizové linky Senior telefon jen 4 % z těch, kteří jsou v tak obtížné situaci, že se odhodlali zavolat na tísňovou linku a svěřit se se svým problémem, souhlasí se zásahem," vypočítává Lorman. Samotné předání kontaktu na organizaci, která se zabývá pomocí seniorům, ale Jan Lorman nedoporučuje. "Naopak může vyvolat nepříjemnou reakci trýznitelů, jestliže papír s číslem najdou," varuje.

Všichni, kdo se s týráním seniorů setkají, by měli bezodkladně kontaktovat organizaci, která zajišťuje pomoc, ať už přímo Život 90 nebo například SOS centrum české Diakonie. Senioři se za situaci často stydí, neumí ji řešit a nechtějí podávat trestní oznámení na své dítě. Jsou schopni obrovského obětování, až sebezničení. Proto je důležité, aby okolí bylo všímavé a nebálo se zasáhnout.

Dětské oběti jsou skryté
Markéta o svém nevlastním otci věděla jen to, že pije, hraje automaty a mlátí mámu. Po narození mladšího sourozence se jeho násilnické chování vůči matce obrátilo proti dceři. Za sebemenší přestupek, špatné známky nebo nesplnění příkazu dostávala Markéta výprask. Matka se sama tak bála, že raději odcházela jinam. Od šesti let Markétu otec sexuálně zneužíval. Dívka ale mlčela. Ze strachu. Vyhrožoval jí totiž zabitím, když někomu strašlivé tajemství prozradí. Pak se ale Markéta přece jen svěřila kamarádovi ze školy, který vše řekl učiteli. Přijela policie, Markétu odvezla k výslechu a otce druhý den odvedli v poutech.

Přesná statistika týraných dětí neexistuje, protože u tohoto jednání je mimořádně vysoké procento skryté kriminality. Podle odhadů odborníků zabývajících se násilím páchaným na dětech je v Česku týráno až čtyřicet tisíc dětí. O týrání dětí se už naštěstí ví a i hodně mluví. Přesto je stále co zlepšovat. Mějte například na paměti, že pokud někdo ve vašem okolí týrá dítě, máte ze zákona oznamovací povinnost. Týrané děti si nepomohou samy. Musíme jim pomoci my, protože rodiče-tyrani se sami neudají. A podobné pravidlo, přestože není uzákoněno, byste měli aplikovat na všechny případy týrání.
Děti, které vyrůstají v prostředí, kde jsou buď týrány ony samy, nebo jsou svědkem týrání členů rodiny, se podle odborníků častěji stávají oběťmi šikany, nebo naopak samy šikanují jiné děti. Z těchto domácností se rovněž rekrutují děti, které chodí za školu či utíkají z domova. Je sice volbou dospělých, jak se k sobě navzájem budou chovat, ale fakt, že vystavují vlivu prostředí své děti, vede nezřídka k tomu, že děti přijmou křik, agresi a vyhrožování jako správný vzorec chování.

I muži mohou být ohroženi
Pan Jan (47) se oženil s osmatřicetiletou Helenou. Po krátkém šťastném období byl na operaci kyčelního kloubu, kvůli které zůstal dočasně nepohyblivý. Helena se o něj musela starat, rekonvalescence však trvala déle, než se čekalo. Nejdříve svého muže napadala pouze slovně, později jej bila novinami či po něm házela předměty. Jan se s prosbou o pomoc obrátil na policii, která byla připravena ihned zakročit. Protože si ale pan Jan nepřál, aby zásah viděli sousedé, a současně nebylo možné, aby policisté přijeli v civilu, nesdělil jim adresu a pomoc odmítl.

Ač týrání mužů-partnerů je co do četnosti méně časté než případy, kdy obětí je žena, neubírá mu to nic na závažnosti. O zkušenosti s některou z forem týrání mluví 5 % mužské populace starší 18 let.

Pokud je muž ochoten problém vůbec připustit, pomoc stejně ve většině případů ze strachu ze ,ztrapnění' před okolím odmítne. Ač případy fyzického napadání mužů ženami nejsou ojedinělé, ženy častěji své partnery týrají psychicky. Násilí se pak odehrává spíše na úrovni deptání a ponižování ve smyslu výčitek o neschopnosti vydělat dost peněz, zajistit rodině lepší standard či zesměšňování na veřejnosti.


Časy se mění

Přestože situace ještě není ideální, ve společnosti se o domácím násilí stále více ví. Vznikají zákony, které by měly pomáhat těm, kdo se sami bránit nedovedou, rozšiřuje se počet odborníků, na které se mohou týrané osoby obracet. Příběhy lidí, kteří se stali oběťmi domácího násilí, vám přinášíme proto, že ani půl roku platný zákon neznamená, že domácí násilí zmizí.

Ve společnosti, kde bude normou vážit si ve vztahu jeden druhého i sami sebe, by ale mohlo pomalu zajít na úbytě. Člověk vyrůstající ve zdravém, láskyplném prostředí pravděpodobně nebude bít svou ženu, trápit dítě či nadávat babičce, že překáží. A snad se také naučíme dívat se kolem sebe a být připraveni jednat, když vidíme, že se někomu v našem okolí děje bezpráví. I kdybychom se stokrát mýlili - možná na naši pomocnou ruku někdo čeká.

zdroj
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ladislav Sládeček Ladislav Sládeček | E-mail | 5. března 2008 v 21:49 | Reagovat

Myslím si trochu o té Vaší stránce že se zabývá spíše senzacemi a ne tím sčím se dnes senioři setkávají a to ať je to chování v dopravních prostředcích vztahů mezi sousedy kde je úcta ke starším vyjímkou za nejhorší uznávám lhostejnost a jiné v rodině,Málo je společenského vědomí  výchovy a co jsem opoměl dnes užse člověk nedočká ani slušného pohřbu .No však na ten hřbitov stejně nikdo nejde . Pořekadlo že pokud nectíš svoje předky nectíš sám sebe .Pak také  musí každý počítat s tím žemu to společnost a děti vpodobném stylu vrátí.Důležité je dnes hlavně volby presidenta  kauza Čunek a jinak nic pdstatného co zajímá společnost, ktrá mlčí  a asi dobře jí tak když mlčíMimo jiné by mě zajímalo co dělají ajaké problémy mají organizace které se problematikou stárnoucí generace zabývají.Máme nějakou šanci na slušné zacházení anebo se musíme bránit  někdy i hrubostí? No ale pak jsou toho plné noviny ,reportéři mají o čem psát.

2 Karamelka Karamelka | 3. června 2008 v 15:11 | Reagovat

Milý pane Sládečku, píšete u článku Týrá Vás? - proto je to zde o týrání. Zkuste si najít web o úctě a morálce, tam patří to, co hledáte vy. Vás evidentně nikdo netýrá, proto nevíte o co jde...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama